Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte prosím jiné zařízení.
Hranice a regiony – Správa po 1945

Krajské zřízení v letech 1949–1960

V roce 1949 došlo po více než 80 letech k znovuzřízení krajského stupně správy, ke zrušení zemí (poprvé nebyla respektována ani česko-moravská zemská hranice) a také ke sjednocení soudních a správních obvodů. Na území dnešního Česka bylo zřízeno celkem 13 krajů a 176 okresů. Podle zákona o zřízení krajských a okresních národních výborů a vymezení jejich obvodů tyto okresy vznikly transformací politických okresů, původní soudní okresy pak zanikly. Byla to reforma, která se odehrála v nové politické situaci a na rozdíl od župního zákona se nemusela ohlížet ani na národnostní problematiku.

V roce 1949 bylo tradiční zemské správní členění zrušeno a po téměř 100 letech se vrátily kraje. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. Praha 2005;
Semotanová, E. – Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016;
Burda, T.: Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. Praha 2016;
Ouředníček, M. a kol.: Prostorová a statistická data ke stažení. Online, dostupné z: http://www.historickygis.cz/shp-vrstvy [ověřeno 13. 5. 2019];
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Krajské zřízení v letech 1960–1990

Již po 11 letech si nová politická a společenská situace vyžádala další centralizaci a změnu správy, která vycházela zejména z ekonomické regionalizace území. Na území dnešního Česka tak vzniklo 8 velkých krajů (včetně Prahy) a v nich 75 okresů a Praha byla rozdělena na 10 obvodů. Nové správní jednotky vznikly často sloučením bývalých jednotek, a to především krajů (např. Hradecký a Pardubický se spolu se Semilskem a Havlíčkobrodskem staly krajem Východočeským atd.). Okresy byly vymezeny zcela nově, bez respektu k dosavadnímu regionálnímu členění i přirozeným vazbám a vztahům mezi jednotlivými centry osídlení.

Mapa správního členění ČSSR z roku 1965. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. Praha 2005;
Semotanová, E. – Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016;
Burda, T.: Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. Praha 2016;
Ouředníček, M. a kol.: Prostorová a statistická data ke stažení. Online, dostupné z: http://www.historickygis.cz/shp-vrstvy [ověřeno 13. 5. 2019];
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Územní správa v letech 1990–1999

V listopadu 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, nikoliv však kraje. Okresní národní výbory se transformovaly na okresní úřady v čele s přednostou. K uvažovaným změnám počtu okresů také nedošlo, dodatečně vznikl pouze okres Jeseník (1996). K překotnému vývoji došlo na nejnižší úrovni obcí, kde byl velmi rychle odstraněn systém střediskových obcí a počet samostatných obcí vzrostl z přibližně 4100 na 5690. Zároveň došlo již v roce 1990 ke zřízení obvodů pověřených obecních úřadů (tzv. obcí II. typu) pro výkon základní státní správy, jejichž počet se ustálil na 387.

Literatura

Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. Praha 2005;
Semotanová, E. – Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016;
Burda, T.: Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. Praha 2016;
Ouředníček, M. a kol.: Prostorová a statistická data ke stažení. Online, dostupné z: http://www.historickygis.cz/shp-vrstvy [ověřeno 13. 5. 2019];
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Krajské zřízení od roku 2000

Současné správní členění je výsledkem dvou fází reformy územní správy v letech 1997–2000 a 2002–2003. V první fázi vzniklo v Česku 14 samosprávných krajů, které mají stejná sídla, jako měly kraje v letech 1949–1960. Kraje byly však vymezeny na základě okresů, které vznikly v roce 1960, proto vznikla celá řada disproporcí a v některých případech došlo k nevhodnému vymezení nově vzniklých jednotek. V roce 2007 došlo ke korekcím hranic některých krajů. V druhé fázi byly k 1. lednu 2003 zrušeny okresní úřady a jejich pravomoci částečně převedeny na krajské úřady a především na úřady obcí s rozšířenou působností státní správy (ORP), kterých vzniklo 205.

Literatura

Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. Praha 2005;
Semotanová, E. – Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016;
Burda, T.: Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. Praha 2016;
Ouředníček, M. a kol.: Prostorová a statistická data ke stažení. Online, dostupné z: http://www.historickygis.cz/shp-vrstvy [ověřeno 13. 5. 2019];
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Literatura


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

X
L