Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte, prosím, zařízení s šířkou displeje větší než 1200 px. Nabízí-li mobilní prohlížeč možnost zobrazení pro počítač, doporučujeme ho využít.
Hranice a území – Novověk do 1918

Hranice a území

V historické kartografii a historické geografii jsou území a hranice států a zemí jedním ze základních témat. Historické mapy a atlasy zachycují hranice a hraničení také v souvislosti s tematikou vývoje regionů a regionálních identit. Ve společnosti docházelo a stále dochází ke střetům mezi jednotlivými komunitami, nepřetržitě nové hranice vznikají, aby po čase opět zanikly nebo se proměnily. Hranice provázejí člověka od jeho prvních krůčků na planetě Zemi. Historické a současné hranice pokrývají v myšlených vrstvách celý zemský povrch. Jsou skutečné, myšlené, ale všudypřítomné; nalézají se v prostoru, v dokumentech, mapách a vyobrazeních i v lidské mysli. Tvoří mantinely, jimiž se společnost vymezovala a vymezuje na základě různých idejí, ideologií a zájmových či ovládaných krajin. Po staletí člověk modeloval velikost a tvář „svého“ prostoru, boj o přežití vystřídala touha proniknout do neznámých krajin, osvojit si je, osídlit a kultivovat při jejich maximálním exploatování. Pokud uspěl, ohraničil území, která ovládl, hranicemi skutečnými i mentálními. Odkud až kam? Zněla obvyklá otázka, kterou si lidé kladli v místě svých obydlí, ale i ve vzdálenějším prostoru, jenž dobře znali či teprve poznávali. Odkud až kam se rozkládá kraj, jak ho vnímal bájný praotec Čech? Odsud až tam, odpovídali jeho potomci, rozhodnutí na nová území proniknout, vlastnit je a využít. Hranice byly a jsou nedílnou součástí života společnosti. Pohled na jejich prolínání a překrývání napříč staletími otevírá filozofické úvahy o trvalosti lidských zájmů, cílů a tužeb, o míře oprávněnosti záboru cizích území, o relativitě pojmů „trvalý“ a „stabilní“, „definitivní“ či „navždy“, zejména v souvislosti s ideologiemi totalit. Je však zřejmé, že hranice znamenaly a stále znamenají respektovanou, společensky výraznou civilizační, historickou i geografickou hodnotu, spjatou i s vědomím ochrany a bezpečností hraničeného území.

Eva Semotanová

Podkapitoly:

Mapa zemí Koruny české, La Boheme, vydaná v Amsterodamu u Covense a Mortiera po roce 1721. Hranice jsou vyznačené jen schematicky. Mapa zachycuje stav před rokem 1635, kdy byly součástí zemí Koruny české obě Lužice, Horní a Dolní, a zároveň před rokem 1742, než byla ve slezských válkách ztracena větší část Slezska s Kladskem. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Autoři

historici: Eva Semotanová, Tomáš Burda, Jiří Mikulec, Jan Němeček, Aleš Vyskočil
kartografové: Jiří Krejčí, Jiří Cajthaml, Tomáš Janata, Pavel Seemann, Petr Soukup, Růžena Zimová
digitální atlas: Petra Jílková, Jiří Krejčí, Jitka Močičková, Eva Semotanová
kolektiv autorů

Literatura

Semotanová, E.: Historická geografie českých zemí. Praha 2002, 2006;

Semotanová, E. (ed.): Hranice v krajinách. Praha 2020.

Související kapitoly:

HRANICE A REGIONY