Víra a náboženství
Náboženství je vedle jazyka vnímáno jako jeden z klíčových prvků kulturní různorodosti světa. Bývá definováno výrazem životní zkušenosti a s ní spojeným chováním a jednáním, které jsou založeny na víře v existenci boha či bohů, symbolů něčeho transcendentního. Náboženství silně ovlivňuje světonázorový systém, hodnotový žebříček lidí i politický, demografický a socioekonomický vývoj regionů. Právě proto sehrálo v historii lidstva a národů poněkud rozporuplnou úlohu, když stálo u zrodu řady střetů a konfliktů. Žádné náboženství totiž neexistuje v izolaci od ostatních. Nicméně všechna náboženství obsahují potenciál jak k legitimizaci násilí, tak pro mírové soužití.
Evropský prostor a v rámci něj české země se prakticky od antiky staly díky své geopolitické poloze a kulturní rozmanitosti prostorem setkávání a fragmentarizace náboženských a ideových postojů. To vedlo ke vzniku celé řady reformních církevních hnutí a k působení menšinových náboženských směrů, jak dokládají mapy v části věnované náboženskému vyznání.
České země jsou tradičně spjaty s působením a dominancí římskokatolické církve, proto je předmětem zájmu části zaměřené na církevní správu právě její vývoj. Navíc se v proměnách této církevní správy odráží i vývoj sídelní struktury a významu jednotlivých regionálních středisek kultury.
Součástí všech světových náboženství je pak putování na posvátná místa jednak jako doklad propojení času, prostoru a víry, jednak jako součást žité kulturní tradice. Některá z těchto míst jsou však hojněji vyhledávána, a zasloužila si tak označení „poutní“. Nelze ovšem ani opomenout jejich významnou roli v kulturní krajině, v níž se často právě sakrální objekty stávají svědky života komunity, a to i v čase, kdy už původní sídlo zaniklo. Mapy jsou proto věnovány právě poutním místům.
Jan D. Bláha
Podkapitoly:
- Náboženská situace do 1918
- Náboženská situace po 1918
- Církevní správa do 1918
- Církevní správa po 1918
- Poutní místa
Františkánské kláštery v českých zemích z roku 1737. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu
Autoři
historici: Kateřina Bobková-Valentová, Jaroslav Boubín, Miroslav Herold, Eva Chodějovská, Dalibor Janiš, Pavel Kůrka, Jiří Mikulec, Eva Semotanová, Jaroslav Šebek
geografové: Jan D. Bláha, Tomáš Burda, Zdeněk Kučera, Silvie R. Kučerová
kartografové: Petra Jílková, Jan D. Bláha, Jiří Cajthaml, Tomáš Janata, Pavel Seemann
digitální atlas: Tomáš Janata, Petra Jílková, Jiří Krejčí, Jitka Močičková, Eva Semotanová
kolektiv autorů
Literatura
Boháč, Z.: Atlas církevních dějin českých zemí 1918–1999. Kostelní Vydří 1999;
Bowker, J. (ed.): The Oxford dictionary of world religions. Oxford 1999;
Lane, T.: Dějiny křesťanského myšlení. Praha 1999;
Lužný, D.: Posvátná země – místo náboženského soužití nebo konfliktů?, Geografické rozhledy 29, č. 3, 2020, s. 16–19;
Schulze Wessel, M. – Zückert, M. (eds.): Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte der böhmischen Länder und Tschechiens im 20. Jahrhundert. München 2009;
Suchánek, D. – Drška, V.: Církevní dějiny. Novověk. Praha 2018.
Odkazy
Centrum pro výzkum v kulturní a historické geografii, dostupné z http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/kuhig/, [ověřeno 20. 3. 2020].;
Církevní turistika – poutní místa, dostupné z https://www.cirkevnituristika.cz/poutni-mista/, [ověřeno 20. 3. 2020].;
Poutní místa na Moravě a ve Slezsku, dostupné z http://poutni.ado.cz/, [ověřeno 20. 3. 2020].