Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte prosím jiné zařízení.
Obyvatelstvo – Národnostní poměry do 1900
X
L

Národnostní poměry a demografický vývoj

Pro české země bylo dlouhá staletí charakteristické soužití většinového českého a menšinového německého obyvatelstva. Již od období kolonizačních procesů ve 13. století podíl Němců postupně narůstal. Německé osídlení se soustřeďovalo především v pohraničních oblastech, nicméně i ve vnitrozemí se nacházely německé jazykové ostrovy (např. jihlavský). Specifickou skupinu tvořili Židé, vyskytující se na území českých zemí nejpozději od 11. století. Židovská menšina, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, musela čelit mnoha nepříznivým událostem a sociálnímu vyloučení, které se začalo rozvolňovat až od konce 18. století.
V 19. století docházelo k postupné emancipaci českého národa a rozmachu národního hnutí. Zejména v druhé polovině 19. století a počátkem 20. století byly vztahy mezi českým a německým obyvatelstvem výrazně ovlivněny sílícím nacionalismem na obou stranách. Porážka Centrálních mocností v první světové válce vedla k rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku samostatných nástupnických států. Nově vzniklá Československá republika byla multietnickým státem, ve kterém se kromě Čechů, Slováků a Němců vyskytovaly další národnostní menšiny (Židé, Poláci, Maďaři, Rusíni, Ukrajinci, Rusové aj.).
Česko-německé vztahy se začaly opět vyostřovat zejména během třicátých let 20. století v souvislosti se vzrůstajícími nacionalistickými tendencemi německého obyvatelstva.
Události druhé světové války a prožitá traumata vyvolaly u československého obyvatelstva silné protiněmecké nálady a pochybnosti o možném dalším soužití Čechů a Němců ve společném státě. Snahy o vyřešení problému národnostních menšin v poválečném Československu vyústily v hromadný nucený odsun obyvatelstva německé národnosti. V letech 1945–1946 Československo opustily zhruba 3 miliony Němců, čímž došlo k zásadní proměně jeho národnostní struktury.
Etnicky poměrně homogenní složení Československa se začalo výrazněji měnit až po pádu komunistického režimu v roce 1989 a otevření hranic. V současnosti jsou v České republice nejvýznamnějšími menšinami Slováci, Ukrajinci a Vietnamci.
V rámci tohoto oddílu je sledován i základní demografický vývoj obyvatelstva českých zemí do 18. století. Sleduje významná období populačního nárůstu i úbytku, která výraznou měrou ovlivňovaly rovněž vnější faktory (např. změny klimatických podmínek, válečné události, epidemie nebo neúroda).

Jitka Močičková

Národnostní situace v Československu po sčítání lidu z roku 1921. République Tchécoslovaque. Nationalités ethnographiques (ca 1921–1922?). Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Autoři

historici: Jitka Močičková, Pavel Cibulka, Jiří Mikulec, Jan Němeček, Daniel Polakovič, Robert Šimůnek, Eva Semotanová, Alice Velková
geografové: Jan D. Bláha, Tomáš Burda
kartografové: Petra Jílková, Jan D. Bláha, Tomáš Janata, Pavel Seemann
digitální atlas: Tomáš Janata, Petra Jílková, Jiří Krejčí, Jitka Močičková, Eva Semotanová
kolektiv autorů

Literatura

Maur, E. a kol.: Dějiny obyvatelstva českých zemí. 2. vyd. Praha 1998;

Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016;

Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. ‒ Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Odkazy

Historický GIS: http://www.historickygis.cz/aplikace/mapa.html (moduly Národnost a Demografická struktura);

Atlas obyvatelstva: http://www.atlasobyvatelstva.cz/cs/52-narodnost-v-cesku

Národnostní diverzita na mapách českých zemí - kartografický obraz a realita:: http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/narodnostni-mapy-ceskych-zemi.ep/