Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte, prosím, zařízení s šířkou displeje větší než 1200 px. Nabízí-li mobilní prohlížeč možnost zobrazení pro počítač, doporučujeme ho využít.
Víra a náboženství – Poutní místa

Zasvěcení katolických poutních míst

Každý kostel je po svém dokončení zasvěcen ochraně některého světce, případně několika světců. Zasvěcením je dán příslušný chrám pod jakýsi dohled světce ad., a tím i ustanoven nebeský pomocník lidem, kteří se scházejí na daném místě. Tradičně je ochrana spojována i s Pannou Marií, často se zvýrazněním nějaké události z jejího života, resp. zázraků s její osobou spojenými. Dalším zvykem je zasvěcení ochraně Nejsvětější Trojice, která je obrazem Boha ve třech osobách. V Čechách panovala velká úcta k zemským patronům (sv. Václavu ad.). Moravská poutní tradice se zase velmi silně váže k cyrilometodějské misi, zatímco v Čechách žádné poutní místo zasvěcené těmto slovanským věrozvěstům nenajdeme. V pohraničních oblastech nacházíme vlivy německého osídlení v uctívání jiných patronů.

Českomoravská Fatima. Poutní místo v Koclířově u Svitav, od roku 1995 v bývalém klášteře redemptoristů, postaveném po polovině 19. století. Foto Eva Semotanová, 2019.

Františkánský klášter v Hejnicích s bazilikou Navštívení Panny Marie. Foto Silvie R. Kučerová, 2010.

Kalvárie, poutní místo u vsi Ostré (Úštěk). Foto Zdeněk Kučera, 2013.

Literatura

Kučera, Z. – Bláha, J. D. – Kučerová, S. – Hupková, M. – Reeves, D.: Katolická poutní místa v Česku na počátku 21. století podle konání poutě během kalendářního roku. Praha 2012;
Kučerová, S. – Kučera, Z. – Reeves, D. – Hupková, M.: Poutní místa v kulturním dědictví české společnosti, Geografické rozhledy 20, č. 4, 2011, s. 22–23;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Konání poutě v katolických poutních místech během kalendářního roku

Na pouť může člověk vyrazit kdykoli a kamkoli, nicméně většina poutních míst má jednou/několikrát do roka stanovenou tzv. hlavní pouť, tedy určitý den či více dnů, kdy je objekt zpřístupněn a slouží se zde bohoslužby. Mapa zobrazuje informace pouze o takových katolických poutních místech, u nichž bylo možné na základě dostupných informací předpokládat relativně kontinuální výskyt náboženské poutní tradice, která je živá i v současnosti. Datum konání poutě má vazbu na některou ze slavností nebo svátků během liturgického roku, případně na slavnost vztahující se k předmětu pouti.

Poutní místo Stará Boleslav, dle legendy roku 935 místo zavraždění, později svatořečeného, knížete Václava, in: Ottovy Čechy, IV. díl Polabí, Praha 1888. Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Literatura

Kučera, Z. – Bláha, J. D. – Kučerová, S. – Hupková, M. – Reeves, D.: Katolická poutní místa v Česku na počátku 21. století podle konání poutě během kalendářního roku. Praha 2012;
Kučerová, S. – Kučera, Z. – Reeves, D. – Hupková, M.: Poutní místa v kulturním dědictví české společnosti, Geografické rozhledy 20, č. 4, 2011, s. 22–23;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

X
L