Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte prosím jiné zařízení.
Krajina a člověk – Sídla - středověk

Osídlení českých zemí v polovině 13. století

Osídlené plochy nebyly v českých zemích v polovině 13. století příliš rozsáhlé. Souvisle zalidněné oblasti se nacházely ve středních, severozápadních a východních Čechách, na jižní a střední Moravě a v pásu od Olomouce k Opavě. Noví osadníci ze zahraničí, především z Bavorska a Saska, se usazovali ve vznikajících městech, ale pronikali i do vyšších poloh zalesněných území. Masiv Českomoravské vrchoviny narušovala důlní činnost v okolí Jihlavy a Německého (Havlíčkova) Brodu. Jižní a jihozápadní Čechy, severní Morava a pásmo Beskyd byly osídlovány později.

Zvíkov z první poloviny 13. století, in: Ottovy Čechy II. (1884), s. 134. Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Hrad Děvičky (Dívčí hrady) na jižní Moravě z první poloviny 13. století. Wikimedia Commons, Stanislav Doronenko, dostupné zde, [ověřeno 13.4.2020].

Literatura

Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005;
Sommer, P. – Třeštík, D. – Žemlička, J. (eds.): Přemyslovci. Budování českého státu. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Síť evropských středověkých měst

Po pádu římského impéria některá evropská města v prostoru před Limes Romanus zanikla nebo přežívala, s výjimkou bývalé Panonie (dnešní Maďarsko), kde antická města zanikla. V 11. a 12. století docházelo k jejich postupné revitalizaci či ke vzniku nových městských sídel v souladu s principy života středověké společnosti. Teprve od první poloviny 13. století začala vyrůstat středověká města v českých zemích. Počty obyvatel evropských měst lze považovat za velmi hrubé odhady, je však zřejmé, že mezi významnější městská sídla patřila z českých zemí Praha.

Reprodukce mapy Evropy Qvod picta est parva Germania tota tabella Mikuláše Kusánského z 15. století, in: Metelka, Jindřich, O mapě kardinála Mikuláše Cusy z prostředka XV. století, VKČSN III. Praha 1895, 1896. Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Mapa Německa a střední Evropy z Münsterovy Kosmografie (1572). Cosmographiae universalis lib. VI... authore Sebastiano Munstero MDLXXII. Basilaae, ex officina Henricpetrina MDLXXII. Fond Knihovny HÚ AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Hoffmann, F.: České město ve středověku. Praha 1992;
Horská, P. – Maur, E. – Musil, J.: Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropy. Praha − Litomyšl 2002;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Královská města v českém státě na počátku 14. století

Městská sídla s městskými právy, upravujícími život městských obyvatel, se začala objevovat v českých zemích za Přemysla Otakara I. v první polovině 13. století. Zakládání měst českými králi vrcholilo ve druhé polovině 13. a počátkem 14. století za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. Města vznikala jak v místě hradských center poblíž královských hradů a významných tržních osad (Litoměřice, Hradec Králové, Plzeň, Olomouc, Brno a Znojmo), ale také ve volném, strategicky výhodném prostoru (České Budějovice). V další fázi přistupovala k zakládání měst také šlechta a církev. Praha, složená z několika svébytných městských obcí (Staré Město, Menší Město, od poloviny 14. století Nové Město) byla hlavním centrem politické moci.

Vyobrazení Prahy v díle Hartmanna Schedela Liber chronicarum (1497). Hartmann Schedel, Liber chronicarum. Cum additamentis Hieronymi Münzer, Augsburg 1497. Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Uničov na mapě Matthäuse Meriana (1650). Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR.

Literatura

Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005;
Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I−VII, Praha 1996−2008;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Věnná města českých královen

Mezi královskými městy se v českých zemích vyskytovala tzv. věnná města. Jednalo se o městská sídla, na nichž čeští králové zapisovali svým manželkám věnnou zástavu. Byla tak zdrojem příjmů českých královen. Tato skutečnost se až dosud odráží v názvech některých z věnných měst: Hradec Králové a Dvůr Králové. V některých případech byla současně i jejich vdovskou rezidencí; v Hradci Králové sídlila po určitou dobu Alžběta (Eliška) Rejčka (Richenza), vdova po králi Václavu II. Založila zde počátkem 14. století katedrálu sv. Ducha na dnešním Velkém náměstí, pravděpodobně v místě staršího vyhořelého kostela.

Náměstí v Hradci Králové, in: Ottovy Čechy IV (1888). Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Náměstí v Novém Bydžově, in: Ottovy Čechy XIV (1908). Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Pohled na Dvůr Králové, in: Ottovy Čechy XIV (1908). Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Náměstí v Chrudimi, in: Ottovy Čechy XIII (1905). Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Pohled na Poličku, in: Ottovy Čechy XIII (1905). Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Pohled na Trutnov, in: Ottovy Čechy XIV (1908). Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Pohled na Vysoké Mýto, in: Ottovy Čechy XIII (1905). Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Literatura

Hoffmann, F.: České město ve středověku. 1. vyd. Praha 1992;
Žemlička, J.: Království v pohybu. Praha 2014;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

X
L