Vznik pohraničních provincií v Československu s převahou německého obyvatelstva

21. října 1918 byl ve Vídni vyhlášen samostatný stát Německé Rakousko (Deustch-Österreich), jehož součástí se měly stát vedle rakouských zemí také pohraniční oblasti Čech, Moravy a Slezska. Po vzniku samostatného Československa 28. října 1918 vyhlásili představitelé sudetských Němců v pohraničních oblastech českých zemí čtyři separatistické provincie, samostatné enklávy měla tvořit města Brno, Jihlava a Olomouc. Československá vláda s nasazením vojska tyto separatistické pokusy potlačila.

Mapka pohraničních provincií z roku 1918, soukromá sbírka Tomáše Grima

Literatura

Scheuch, M.: Historischer Atlas Österreich. Wien 2008, on-line, dostupné z https://austria-forum.org/web-books/historischeratl00de2008tub/00000215 [ověřeno 20. 1. 2020];
Dejmek, J. a kol.: Československo. Dějiny státu. Praha 2018;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Územní vývoj Československa po mnichovské dohodě a vídeňské arbitráži

Mnichovská dohoda z 29. září 1938 znamenala pro Československo významné územní ztráty a narušení jeho územní integrity. Od 1. do 10. října 1938 zabraly německé jednotky velmocemi vymezená čtyři územní pásma v Čechách i na Moravě včetně bratislavské Petržalky. Páté pásmo záboru vytyčil v říjnu 1938 mezinárodní výbor signatářů mnichovské dohody na jednání v Berlíně. Své nároky na části Československa prosadily také Polsko a Maďarsko. Území, zabrané Československu, představovalo asi 38 % jeho původní plochy a 36 % obyvatelstva Čech a Moravy.

Mapa Republiky Česko-slovenské z roku 1938. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Mapa se zakreslenými německými územními požadavky vůči Československu, kterou A. Hitler předal 24. září 1938 N. Chamberlainovi v Godesbergu. The National Archives, London, fond Foreign Office 925 (Maps and Plans), 20107.

Mapa se čtyřmi pásmy československého území odstoupeného Německu, kterou A. Hitler předal N. Chamberlainovi při jednání v Mnichově a která tvoří přílohu mnichovské dohody z 30. září 1938. The National Archives, London, fond Foreign Office 925 (Maps and Plans), 20108.

Literatura

Kuklík, J. – Němeček, J. – Šebek, J.: Dlouhé stíny Mnichova. Mnichovská dohoda očima signatářů a její dopady na Československo. Praha 2011;
Faber, D.: Mnichov: krize appeasementu 1938. Praha 2015;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Územní vývoj bývalého Československa od 14. 3. 1939

Existenci pomnichovského Česko-Slovenska ukončilo ustavení samostatného Slovenského státu 14. března 1939 a nacistická okupace českých zemí 15. března 1939. Po porážce Polska v září 1939 připadlo Německé říši i Polskem anektované území Těšínska a tak Německo okupovalo veškeré území Čech, Moravy a Slezska. Maďarsko obsadilo po 23. březnu 1939 východní části Slovenského státu. Slovensku naopak z vůle Německa připadly v září 1939 příhraniční části polského území, zabraného Polskem v letech 1920, 1924 a 1938.

Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1942. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Gebhart, J. ‒ Kuklík, J.: Dramatické i všední dny Protektorátu. Praha 1996;
Kuklík, J. – Němeček, J. – Šebek, J.: Dlouhé stíny Mnichova. Mnichovská dohoda očima signatářů a její dopady na Československo. Praha 2011;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Československo v hranicích po roce 1945. Česká republika v hranicích po roce 1992

Československo bylo v roce 1945 obnoveno v hranicích platných k 30. září 1938. Podkarpatská Rus se po druhé světové válce stala podle smlouvy mezi Československem a Sovětským svazem z 29. června 1945 součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Roku 1947 převzalo Československo od Maďarska tři obce na pravém břehu Dunaje (Jarovce, Rusovce, Čunovo) a část katastru obce Rajka (dnes součást Bratislavy). K významnějším změnám státní hranice v období 1947 až 1992 nedocházelo. Vznik České republiky a Slovenské republiky k 1. lednu 1993 přinesl menší úpravy hranic, naposledy k roku 1997, týkající se části osad Sidonie (území připadlo k České republice) a U Sabotov (ke Slovenské republice).

Mapa Československa z roku 1981. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Mapa Těšínska, přiložená k memorandu Research Department Foreign Office, The Polish-German and Polish-Czechoslovak Frontiers z 27. března 1944, týkajícímu se hraniční problematiky (Annex V: The Teschen Question). National Archives, fond Foreign Office 404, Confidential Prints 1944, 30/3.

Literatura

Šmída, Z.: Vývoj českých státních hranic. Praha 2016;
Burda, T. Semotanová. E. Chromý, P. a kol.: 100 let proměn hranic našich regionů. Libreto k výstavě. Praha 2018 on-line, dostupné z https://www.mvcr.cz/clanek/100-let-promen-hranic-nasich-regionu.aspx [ověřeno 20. 1. 2020];
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0