Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte prosím jiné zařízení.
Hranice a regiony – Středověk 11.-13. století

Správní organizace Moravy v 11. a 12. století

Od 10. století se ústředním pilířem knížecího dohledu nad zemí a lidem stával „hrad.“ Kromě vojenské, sídelní a strategické role hradům přibyla funkce center panovnické administrativy a církevní správy. Vznikla tzv. hradská organizace, hradská soustava nebo hradský systém. Od 10. do poloviny 12. století existovaly na Moravě rovněž úděly, menší územní celky, spravované členy panovnického rodu. Tvořily, na rozdíl od Čech, správně samostatné území a byly trvalejšího charakteru co do rozsahu a doby existence. Na Moravě vznikl po jejím ovládnutí Oldřichem nejprve jeden úděl, za Vratislava II. dva (olomoucký a brněnský) a koncem 11. století tři úděly (olomoucký, brněnský a znojemský). Střediska údělů se sídly v Olomouci, Brně a Znojmu se přetvořila v přední hradská centra.

Čechy a Morava ve 12. století na dějepisné mapě Josefa Kalouska (1885). Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha 1997;
Semotanová, E.: Historická geografie českých zemí. Praha 2002, 2006;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Hradská centra v Čechách na počátku 13. století

Od 10. století se ústředním pilířem knížecího dohledu nad zemí a lidem stával „hrad.“ Kromě vojenské, sídelní a strategické role hradům přibyla funkce center panovnické administrativy a církevní správy. Vznikla tzv. hradská organizace, hradská soustava nebo hradský systém. Od 10. do poloviny 12. století existovaly na Moravě rovněž úděly, menší územní celky, spravované členy panovnického rodu. Tvořily, na rozdíl od Čech, správně samostatné území a byly trvalejšího charakteru co do rozsahu a doby existence. Na Moravě vznikl po jejím ovládnutí Oldřichem nejprve jeden úděl, za Vratislava II. dva (olomoucký a brněnský) a koncem 11. století tři úděly (olomoucký, brněnský a znojemský). Střediska údělů se sídly v Olomouci, Brně a Znojmu se přetvořila v přední hradská centra.

Litoměřice na současném leteckém snímku ‒ hradské centrum, které přerostlo v město. Foto Pavel Vychodil.

Pozůstatky hradiště Dřevíč, které nepřerostlo v město. Wikimedia Commons. Foto Gortyna, [ověřeno 12.4.2020].

Literatura

Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha 1997;
Semotanová, E.: Historická geografie českých zemí. Praha 2002, 2006;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

X
L