Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte, prosím, zařízení s šířkou displeje větší než 1200 px. Nabízí-li mobilní prohlížeč možnost zobrazení pro počítač, doporučujeme ho využít.
Český stát a Evropa ve 20. století – Vymezení střední Evropy

Geografické vymezení střední Evropy

České země a ve 20. století také Československo byly po staletí považovány za země ve střední Evropě. Střední Evropa je však pojmem, který byl a je rozdílně vnímán: jako geografický, geopolitický, z hlediska regionálních identit nebo mentálního obrazu obyvatel. Z geografického hlediska je střední Evropa vymezena na severu Baltským mořem od Skandinávie, na jihu Alpami od Apeninského poloostrova. Západní a východní hranice nejsou zcela stabilizované a mohou se měnit podle rozdílných stanovisek odborníků.

Literatura

Hloušek, V.: Pojem střední Evropy, jeho proměny a milníky politického vývoje. In: Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity C 54, Brno 2007, s. 25‒39;
Nováček, A.: Střední Evropa a území Československa mezi Západem a Východem, Geografické rozhledy 28/1, (1918‒1919), s. 4‒7;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Vymezení střední Evropy počátkem 20. století

Mnohem proměnlivější je vymezování geopolitické. Do něho se zapojovali nejen geografové, ale také politikové, historikové, publicisté nebo spisovatelé, motivovaní ideologiemi určitých vládnoucích či expanzivních skupin, představami o ideálním uspořádání Evropy nebo ekonomickými zájmy. Taková vymezení se jen s obtížemi znázorňují kartograficky; většinou nejsou jednotlivými autory přesně formulována a neobsahují vždy úplný výčet zemí, které do jejich idejí a představ spadají. Pro počátek 20. století byl vybrán názor Friedricha Naumanna.

Mapa střední Evropy z roku 1922, soukromá sbírka Evy Semotanové Prohlédnout mapu

Literatura

Kárník, Z.: T. G. Masaryk a Friedrich Naumann ‒ dva koncepty pro Evropu. In: AUC, Studia territorialia III, Univerzita Karlova, Praha 2001, s. 93‒115;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Vymezení střední Evropy mezi dvěma světovými válkami

Mnohem proměnlivější je vymezování geopolitické, do něhož se zapojovali nejen geografové, ale také politikové, historikové, publicisté nebo spisovatelé, motivovaní ideologiemi určitých vládnoucích či expanzivních skupin, představami o ideálním uspořádání Evropy nebo ekonomickými zájmy. Taková vymezení se jen s obtížemi znázorňují kartograficky; většinou nejsou jednotlivými autory přesně formulována a neobsahují vždy úplný výčet zemí, které do jejich idejí a představ spadají. Např. po první světové válce navrhl nové uspořádání Evropy politik a filozof, prezident Československa, Tomáš Garrigue Masaryk.

Literatura

Masaryk, T. G.: Nová Evropa: stanovisko slovanské. Praha 1920;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Vymezení střední Evropy po roce 1943

Pojem Podunajská (Dunajská) federace (něm. Donauföderation) označuje politické koncepty sjednocení části Evropy v rámci podunajských států. Jedním z nejznámějších konceptů je návrh Oty Habsburského a Winstona Churchila z let 1943‒1945 po poválečné uspořádání této oblasti. V polovině 20. století vnímal polský historik Oskar Halecki střední Evropu jako zónu přechodu mezi Západem a Východem. Spisovatel Milan Kundera považoval počátkem osmdesátých let 20. století postavení střední Evropy za tragické s ohledem na ztrátu jejího politického i kulturního významu.

Literatura

Křen, J.: Dvě století střední Evropy. Praha 2005;
Havelka, M. ‒ Cabada, L.: Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy. Plzeň 2000;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Vymezení střední Evropy ve druhé polovině 20. století

Pojem Podunajská (Dunajská) federace (něm. Donauföderation) označuje politické koncepty sjednocení části Evropy v rámci podunajských států. Jedním z nejznámějších konceptů je návrh Oty Habsburského a Winstona Churchila z let 1943‒1945 po poválečné uspořádání této oblasti. V polovině 20. století vnímal polský historik Oskar Halecki střední Evropu jako zónu přechodu mezi Západem a Východem. Spisovatel Milan Kundera považoval počátkem osmdesátých let 20. století postavení střední Evropy za tragické s ohledem na ztrátu jejího politického i kulturního významu.

Literatura

Křen, J.: Dvě století střední Evropy. Praha 2005;
Havelka, M. ‒ Cabada, L.: Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy. Plzeň 2000;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Vymezení střední Evropy počátkem 21. století

Důležitou roli při utváření a identifikaci regionu hraje také jeho vnímání samotnými národy, které obývají příslušný geografický prostor. Míru identifikace s obývaným regionem lze zjišťovat různými způsoby, například pomocí mentálních map příslušníků jednotlivých národů. V mapě je kartograficky prezentován sloučený výsledek šetření, jehož se zúčastnilo celkem 513 respondentů srovnatelného sociálního statusu z osmi zemí středoevropského regionu. Z názorů respondentů z jednotlivých zemí je patrné jednak to, že koncept střední Evropy není ustálený, jednak to, že respondenti mají tendenci umísťovat „svou“ zemi ke středu střední Evropy. Z výsledného zákresu je patrné, že jako typická střední Evropa jsou v současnosti vnímány české země a Rakousko.

Vnímání střední Evropy účastníky šetření z vybraných států, autor Jan D. Bláha

Literatura

Nováček, A.: Dualita Evropy: historickogeografická analýza. Praha 2012;
Nováček, A.: Střední Evropa jako „rakousko-uherské“ dědictví, Geografické rozhledy 23 (5), 2014, s. 2–4;
Bláha, J. D. – Nováček, A.: How Central Europe is Perceived and Delimited, Mitteilungen der Österreichischen Geographischen Gesellschaft 158, 2016, s. 193–214.;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

X
L