Školství v českých zemích na konci 18. a v první polovině 19. století
Reformy Marie Terezie a Josefa II. ve druhé polovině 18. století zásadně ovlivnily systém školství v habsburské monarchii a položily základy ke všeobecnému vzdělání. Dohled na školstvím převzal stát, postupně se omezoval vliv církve. Stabilizovaly se tři stupně vzdělávací soustavy: základní, střední a vysoké školství. Postupně se vyrovnávala pozice češtiny a němčiny jako vyučovacích jazyků. Ve druhé polovině 19. století došlo k řadě dalších školských reforem. Roku 1869 se rozdělilo na část českou a německou pražské Vysoké učení technické, v roce 1882 Karlo-Ferdinandova univerzita. Koncem 19. století vznikaly první dívčí školy, gymnázia a lycea, např. gymnázium Minerva v Praze, založené roku 1890. Dívky již mohly studovat také na některých vysokých školách. Rozvíjely se odborné školy různých typů.
Budova přírodovědeckých ústavů Univerzity Karlovy v Praze na Albertově kolem roku 1926. In: Sborník Československé společnosti zeměpisné XXXII, 1926, č. 1. Historický ústav AV ČR, nesign.
Literatura
Purš, J. a kol.: Atlas Československých dějin. Praha 1965;
Kavka, F. – Petráň, J.: Dějiny Univerzity Karlovy III. 1802-1918. Praha 1997;
Bláhová, K. – Petrbok, V. (eds.): Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století. Praha 2004;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Školství v českých zemích před první světovou válkou
Reformy Marie Terezie a Josefa II. ve druhé polovině 18. století zásadně ovlivnily systém školství v habsburské monarchii a položily základy ke všeobecnému vzdělání. Dohled na školstvím převzal stát, postupně se omezoval vliv církve. Stabilizovaly se tři stupně vzdělávací soustavy: základní, střední a vysoké školství. Postupně se vyrovnávala pozice češtiny a němčiny jako vyučovacích jazyků. Ve druhé polovině 19. století došlo k řadě dalších školských reforem. Roku 1869 se rozdělilo na část českou a německou pražské Vysoké učení technické, v roce 1882 Karlo-Ferdinandova univerzita. Koncem 19. století vznikaly první dívčí školy, gymnázia a lycea, např. gymnázium Minerva v Praze, založené roku 1890. Dívky již mohly studovat také na některých vysokých školách. Rozvíjely se odborné školy různých typů.
Budova přírodovědeckých ústavů Univerzity Karlovy v Praze na Albertově kolem roku 1926. In: Sborník Československé společnosti zeměpisné XXXII, 1926, č. 1. Historický ústav AV ČR, nesign.
Literatura
Purš, J. a kol.: Atlas Československých dějin. Praha 1965;
Kavka, F. – Petráň, J.: Dějiny Univerzity Karlovy III. 1802-1918. Praha 1997;
Bláhová, K. – Petrbok, V. (eds.): Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století. Praha 2004;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Vysoké školy a výzkumné instituce v Československu, Česku a na Slovensku
Od roku 1918 do roku 1939 se počet univerzit a vysokých škol v Československu zdvojnásobil. Nejvýznamnější byl vznik Masarykovy univerzity v Brně a Komenského univerzity v Bratislavě. Další rozvoj nastal po roce 1945, kdy vznikala především vysokoškolská pracoviště v krajských městech, a zejména po roce 1990, kdy se tato pracoviště proměnila na regionální univerzity. V roce 1953 vznikla Československá akademie věd (od roku 1993 Akademie věd ČR). V roce 2019 bylo v Česku 24 veřejných vysokých škol univerzitního typu, 2 státní univerzity a 2 vysoké školy neuniverzitního typu. Největší z nich je Univerzita Karlova se 17 fakultami a téměř 50 000 studenty.
Vstupní dvůr a nová budova Karolina v Praze, podle projektu Jaroslava Fragnera z šedesátých let 20. století. Foto Eva Semotanová, 2018
Součástí budov Univerzity Karlovy na Albertově je také Přírodovědecká fakulta před kterou začala demonstrace 17. 11. 1989. Foto Dana Fialová, 2018
Literatura
Franc, M. – Kostlán, A. – Míšková, A. (eds.): Bohemia docta: k historickým kořenům vědy v českých zemích. Praha 2010;
Kraus, I. a kol.: Věda v českých zemích. Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
