Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte, prosím, zařízení s šířkou displeje větší než 1200 px. Nabízí-li mobilní prohlížeč možnost zobrazení pro počítač, doporučujeme ho využít.
Historické mezníky, etapy a činy – 1948-1989

Únorový převrat 25. 2. 1948 – útvary Sboru národní bezpečnosti v Praze

Komunisté uchopením vlády 25. února 1948 na více než 40 let pohřbili československou parlamentní demokracii. Zásadní podíl na této události měly útvary Sboru národní bezpečnosti (SNB) po vyhlášení hesel 'Alfa Praha' a 'Beta Praha' ministrem vnitra V. Noskem. Vybrané formace se přesunuly do hlavního města, obsadily vládní budovy a sídla politických oponentů. Od 22. února zesílené hlídky SNB již „chránily“ všechny pražské mosty, nádraží, poštu, tunely, též rozhlas, telefonní centrálu a další důležité objekty.

Dav na Václavském náměstí, 25. 2. 1948. Wikimedia Commons, Svět v obrazech, dostupné zde, [ověřeno 18.1.2021].

Literatura

Kroupa, V.: Sbor národní bezpečnosti 1945–1948. Praha 1977;
Kaplan, K.: Pět kapitol o únoru. Brno 1997;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Intervence okupačních vojsk do Československa v srpnu 1968

Vpád vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy ze čtyř směrů do Československa 21. srpna 1968 na žádost konzervativního křídla KSČ, představovalo 27 pěších a leteckých divizí. Postupně bylo do okupace nasazeno na 800 letadel, více než 6000 tanků a 600 000 vojáků. S invazí nesouhlasila nejen československá veřejnost, vláda a mnozí politici, ale odsouzení se jí dostalo i na mezinárodním poli. V zemi smluvně z 16. října 1968 o „dočasném“ pobytu vojsk zůstaly sovětské jednotky do června 1991.

Hořící sovětský tank v ulicích Prahy, Wikimedia Commons, dostupné zde.

Příchod okupantů do východočeského Náchoda 21. 8. 1968. Státní okresní archiv Náchod, fond Fotosbírka, rok 1968.

Barikáda vítající okupanty ve východočeském Náchodě 21. 8. 1968. Státní okresní archiv Náchod, fond Fotosbírka, rok 1968.

Literatura

Valenta, J.: Sovětská intervence v Československu 1968. Anatomie rozhodnutí. Praha 1991. ;
Povolný, D.: Operace Dunaj. Praha 2018. ;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.

Počátky odporu proti komunistickému režimu (Praha)

Ve druhé polovině šedesátých let 20. století narůstal odpor proti vládnoucímu režimu a výrazně se projevoval v politice, ekonomice, kultuře nebo v občanském životě. Obrodný proces společnosti násilně přerušil Sovětský svaz, který jej považoval za projev kontrarevoluce a útok proti socialismu a komunismu. Okupace země 21. srpna 1968, kdy v Československu zasáhla vojska Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska, Maďarska a Bulharska, ukončila jakékoliv snahy o demokratizaci společnosti. V zemi byly umístěny sovětské jednotky za účelem ochrany socialistického zřízení a setrvaly zde až do roku 1991. Začaly hromadné čistky v nejrůznějších sférách společnosti, které zahájily normalizační proces, jehož cílem bylo udržet komunistický režim. Proti okupaci se konala řada protestů. K nezapomenutelným mementům, připomínajícím dodnes tehdejší tragické události, patří tzv. „živé pochodně“| Ryszard Siwiec, Jan Palach, Jan Zajíc, Josef Hlavatý a Evžen Plocek se z důvodu hlubokého nesouhlasu s okupací upálili a obětovali tak svůj život myšlenkám demokracie a svobody.

Sametová revoluce, 1. prosinec 1989. Wikimedia Commons, Josef Šrámek ml., dostupné zde, [ověřeno 19.1.2021].

Literatura

Sedm pražských dnů 21.‒27. srpen 1968. Praha 1968, 1990;
Otáhal, M. ‒ Sládek, Z.: Deset pražských dnů. Praha 1990;
Dejmek, J. a kol.: Československo. Dějiny státu. Praha 2018;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019;
Server TOTALITA.cz, dostupné z http://www.totalita.cz/ost/totalita_os.php, [ověřeno 28. 3. 2019].

Listopad 1989 – Sametová revoluce, 17. 11. – 29. 12. 1989 (Praha)

Proti vládnoucímu režimu se postupně formovali jeho odpůrci. V roce 1977 vydali prohlášení pod názvem „Charta 77“ a požadovali změny ve společnosti ve prospěch demokracie a dodržování lidských práv. Byli však vystaveni silným represím. Odpor proti režimu vyvrcholil 17. listopadu 1989 demonstrací studentů v Praze, ukončenou brutálním zásahem policie na Národní třídě. Pokojná studentská manifestace, tvrdě potlačená policejními jednotkami, se stala katalyzátorem „Sametové revoluce“, kdy se během několika dní rychle hroutily dosavadní politické a společenské struktury. V Činoherním klubu v Praze vzniklo politické hnutí Občanské fórum, zahrnující nejen disidentské skupiny, ale všechny občany, kteří nesouhlasili s dosavadním režimem. Předními, respektovanými osobnostmi se stali zejména Václav Havel, na Slovensku, kde se ustavilo obdobné občanské hnutí Verejnosť proti násiliu, k nim patřili Ján Budaj a Milan Kňažko. Komunistický režim padl a započal proces návratu Československa mezi demokratické evropské státy. Začala nejen přeměna československého politického sytému, ale také hospodářství a celé struktury společnosti v duchu liberálních zásad. Nové hodnoty a možnosti seberealizace, svobodná vůle a rozhodování, ale i vznikající negativní aspekty vývoje, ovlivnily chování a myšlení mnoha skupin obyvatelstva. Tři roky demokratického Československa byly završeny jeho rozdělením 1. ledna 1993 ve dva plnohodnotné, rovnocenné samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku.

Sametová revoluce, 1. prosinec 1989. Wikimedia Commons, Josef Šrámek ml., dostupné zde, [ověřeno 19.1.2021].

Studentská demonstrace v Praze na Albertově 17. 11. 1989. ČTK / Hroch Pavel.

Demonstrace na Staroměstském náměstí 11. 12. 1989. ČTK / Hroch Pavel.

Demonstrace na Staroměstském náměstí 11. 12. 1989. ČTK / Hroch Pavel.

Literatura

Sedm pražských dnů 21.‒27. srpen 1968. Praha 1968, 1990;
Otáhal, M. ‒ Sládek, Z.: Deset pražských dnů. Praha 1990;
Dejmek, J. a kol.: Československo. Dějiny státu. Praha 2018;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019;
Server TOTALITA.cz, dostupné z http://www.totalita.cz/ost/totalita_os.php, [ověřeno 28. 3. 2019].

Počátky odporu proti komunistickému režimu a Sametová revoluce (Československo)

Proti vládnoucímu režimu se postupně formovali jeho odpůrci. V roce 1977 vydali prohlášení pod názvem „Charta 77“ a požadovali změny ve společnosti ve prospěch demokracie a dodržování lidských práv. Byli však vystaveni silným represím. Odpor proti režimu vyvrcholil 17. listopadu 1989 demonstrací studentů v Praze, ukončenou brutálním zásahem policie na Národní třídě. Pokojná studentská manifestace, tvrdě potlačená policejními jednotkami, se stala katalyzátorem „Sametové revoluce“, kdy se během několika dní rychle hroutily dosavadní politické a společenské struktury. V Činoherním klubu v Praze vzniklo politické hnutí Občanské fórum, zahrnující nejen disidentské skupiny, ale všechny občany, kteří nesouhlasili s dosavadním režimem. Předními, respektovanými osobnostmi se stali zejména Václav Havel, na Slovensku, kde se ustavilo obdobné občanské hnutí Verejnosť proti násiliu, k nim patřili Ján Budaj a Milan Kňažko. Komunistický režim padl a započal proces návratu Československa mezi demokratické evropské státy. Začala nejen přeměna československého politického sytému, ale také hospodářství a celé struktury společnosti v duchu liberálních zásad. Nové hodnoty a možnosti seberealizace, svobodná vůle a rozhodování, ale i vznikající negativní aspekty vývoje, ovlivnily chování a myšlení mnoha skupin obyvatelstva. Tři roky demokratického Československa byly završeny jeho rozdělením 1. ledna 1993 ve dva plnohodnotné, rovnocenné samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku.

Sametová revoluce, 1. prosinec 1989. Wikimedia Commons, Josef Šrámek ml., dostupné zde, [ověřeno 19.1.2021].

Literatura

Sedm pražských dnů 21.‒27. srpen 1968. Praha 1968, 1990;
Otáhal, M. ‒ Sládek, Z.: Deset pražských dnů. Praha 1990;
Dejmek, J. a kol.: Československo. Dějiny státu. Praha 2018;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019;
Server TOTALITA.cz, dostupné z http://www.totalita.cz/ost/totalita_os.php, [ověřeno 28. 3. 2019].

X
L