ČHA

Válečné konflikty a jejich důsledky – Husitství

Významné bitvy v průběhu husitských válek

Vedení husitských vojsk se nejprve ujal Jan Žižka z Trocnova, který svedl řadu vítězných bitev. Husité založili poblíž Sezimova Ústí město Tábor, kde se rozhodli žit ve svornosti a bez majetkových rozdílů. Husitství se postupně šířilo po celé zemi, husitská polní vojska operovala v různých oblastech a podnikala výpravy za hranice. Po Žižkově smrti se ujal vedení vojsk Prokop Holý, který padl roku 1434 v bitvě u Lipan. „Kompaktáta,“ vyhlášená v Jihlavě roku 1436, znamenala navzdory Lipanům uznání kalicha a hlavních myšlenek husitství.

Vyobrazení Tábora v díle Mauritia Vogta, Das jetzt-lebende Königreich Böhmen, 1712. Fond Knihovny HÚ AV ČR.

Literatura

Šmahel, F.: Husitská revoluce I−IV. Praha 1995−1996;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016;
Čornej, P.: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. Praha 2019.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Válečné konflikty a jejich důsledky

Vojenství a mapy tvoří významné “spojenectví“ především ve válkách, a to jak při přípravě jejich strategicky dlouhodobých cílů a celkové představě plánovaných vojenských operací, tak při použití taktických metod v každém válečném konfliktu zvlášť. Zjednodušené mapové zobrazení dobývaného (ale i bráněného) terénu totiž představuje navigační pomůcku, jež upozorňuje na vztahy mezi jeho objekty, což mnohdy zásadně ovlivnilo samotnou logistiku válečného konfliktu a tím i jeho konečný výsledek. Toto “spojenectví“ v průběhu 15. až 20. století prošlo jak po formální, tak obsahové stránce obrovským vývojem, jehož výsledkem je poznání, že pro válečný „souboj vůlí“, představující se jako interakce mezi dvěma nebo více vojenskými silami, jsou zvláště důležité vojenské topografické mapy různých typů a speciálního zaměření, ale též mapy specifické, tzv. atypické, jako např. planimetrické, fotomapy, fotomozaiky nebo mapové grafiky společných operací vzduch-zem a jiné. Pro pokrok vojenských map ve smyslu terminus technicus, ale rovněž pro poznání faktů a souvislostí válečných konfliktů a jejich důsledků, jako permanentních součástí lidských dějin, byly (a zůstávají) stejně důležité výsledky spolupráce historiků, geografů a kartografů (a tedy historie, historické geografie; interdisciplinární vědní disciplíny historiografie, zkoumající proměny geografického prostoru v čase; a historické kartografie; mezioborové disciplíny, zabývající se zpracováním historických jevů a procesů na mapách) především ve formě historických rekonstrukčních map, které rovněž v celku Válečné konflikty a jejich důsledky jsou výsledkem souhrnného souboru poznatků k válkám vedeným proti husitům, bitvám tzv. Třicetileté války a válkám o dědictví rakouské a bavorské na českém území. Obdobně, na základě podrobných analytických sond k složitým a též doposud nezpracovaným tématům první a druhé světové války (např. válečných zajateckých táborů) je představen komplexní pohled na složitou a válkami zatíženou epochu 20. století.

Zlatica Zudová-Lešková

Podkapitoly:

Dobový plán bitvy u Čáslavi, 17. května 1742. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Autoři

historici: Zlatica Zudová-Lešková, Daniela Králíková, Pavel Kůrka, Jiří Mikulec, Jitka Močičková, Miloslav Polívka, Petr Prokš, Eva Semotanová, Aleš Vyskočil
kartografové: Tomáš Janata, Jiří Cajthaml, Pavel Seemann, Petr Soukup, Růžena Zimová
digitální atlas: Tomáš Janata, Petra Jílková, Jiří Krejčí, Jitka Močičková, Eva Semotanová, Růžena Zimová
kolektiv autorů

Literatura

Clausewitz, C. von: On War. Princeton 1976;

Heřtová, Y.: Zákopová válka. Praha 2008;

Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;

Sutor, B.: Od spravedlivé války k spravedlivému míru?. Praha 2014;

Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.