Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte prosím jiné zařízení.
Válečné konflikty a jejich důsledky – 19. století

Napoleonská Evropa v roce 1810

Změny po Velké francouzské revoluci (1789) začaly zanedlouho ohrožovat zbytek Evropy. Napoleonské války se nevyhnuly ani českým zemím, na jejichž obyvatelstvo dopadaly válečné rekvizice, daně a odvody do armády. Bitva u Slavkova, bitva tří císařů, se v roce 1805 stala rozhodujícím střetnutím třetí koaliční války a též největším Napoleonovým triumfem. Naposledy se staly české země svědky bojů v roce 1813 (bitva u Přestanova a Chlumce a bitva u Varvažova), jež však neměly větší strategický význam.

Kartografické znázornění napoleonských válek na sedmi pláncích, vypracoval Československý vojenský zeměpisný ústav (po roce 1919). Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Kotulán, J. – Uhlíř, D. (eds.) Evropa 1805. Brno 2006;
Raková, S. – Lequesne, Ch. (eds.): Jakou Evropu ohlašovala bitva u Slavkova?. Praha 2006;
Kolektiv autorů: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526–1918. Praha 2003;
Bělina, P. – Fučík, J. Válka 1866. Praha – Litomyšl 2005;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

České země a napoleonské války

Změny po Velké francouzské revoluci (1789) začaly zanedlouho ohrožovat zbytek Evropy. Napoleonské války se nevyhnuly ani českým zemím, na jejichž obyvatelstvo dopadaly válečné rekvizice, daně a odvody do armády. Bitva u Slavkova, bitva tří císařů, se v roce 1805 stala rozhodujícím střetnutím třetí koaliční války a též největším Napoleonovým triumfem. Naposledy se staly české země svědky bojů v roce 1813 (bitva u Přestanova a Chlumce a bitva u Varvažova), jež však neměly větší strategický význam.

Kartografické znázornění napoleonských válek na sedmi pláncích, vypracoval Československý vojenský zeměpisný ústav (po roce 1919). Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Kotulán, J. – Uhlíř, D. (eds.) Evropa 1805. Brno 2006;
Raková, S. – Lequesne, Ch. (eds.): Jakou Evropu ohlašovala bitva u Slavkova?. Praha 2006;
Kolektiv autorů: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526–1918. Praha 2003;
Bělina, P. – Fučík, J. Válka 1866. Praha – Litomyšl 2005;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Válečné operace roku 1866 a bitva u Hradce Králové

Neshody mezi Rakouskem a Pruskem se týkaly dělení a správy územní kořisti po prusko-rakousko-dánské válce (1864) a problematiky sjednocení Německa. Prusko chtělo prosadit sjednocení pod vlastním vedením a vyloučit z něj Rakousko, a to se mu nakonec podařilo. V rozhodující bitvě (1866) u Hradce Králové rakouská vojska utrpěla katastrofální porážku. Pruská vojska se po obsazení Prahy zastavila až v Mikulově, kde byl posléze dojednán předběžný mír a zabráněno obsazení habsburské metropole.

Dobový plán bitvy u Hradce Králové, 3. července 1866. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Kolektiv autorů: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526–1918. Praha 2003;
Bělina, P. – Fučík, J. Válka 1866. Praha – Litomyšl, 2005;
Kotulán, J. – Uhlíř, D. (eds.) Evropa 1805. Brno 2006;
Raková, S. – Lequesne, Ch. (eds.): Jakou Evropu ohlašovala bitva u Slavkova?. Praha 2006;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Válečné operace roku 1866 a bitva u Hradce Králové

Neshody mezi Rakouskem a Pruskem se týkaly dělení a správy územní kořisti po prusko-rakousko-dánské válce (1864) a problematiky sjednocení Německa. Prusko chtělo prosadit sjednocení pod vlastním vedením a vyloučit z něj Rakousko, a to se mu nakonec podařilo. V rozhodující bitvě (1866) u Hradce Králové rakouská vojska utrpěla katastrofální porážku. Pruská vojska se po obsazení Prahy zastavila až v Mikulově, kde byl posléze dojednán předběžný mír a zabráněno obsazení habsburské metropole.

Dobový plán bitvy u Hradce Králové, 3. července 1866. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Kolektiv autorů: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526–1918. Praha 2003;
Bělina, P. – Fučík, J. Válka 1866. Praha – Litomyšl, 2005;
Kotulán, J. – Uhlíř, D. (eds.) Evropa 1805. Brno 2006;
Raková, S. – Lequesne, Ch. (eds.): Jakou Evropu ohlašovala bitva u Slavkova?. Praha 2006;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Válečné operace roku 1866 a bitva u Hradce Králové

Neshody mezi Rakouskem a Pruskem se týkaly dělení a správy územní kořisti po prusko-rakousko-dánské válce (1864) a problematiky sjednocení Německa. Prusko chtělo prosadit sjednocení pod vlastním vedením a vyloučit z něj Rakousko, a to se mu nakonec podařilo. V rozhodující bitvě (1866) u Hradce Králové rakouská vojska utrpěla katastrofální porážku. Pruská vojska se po obsazení Prahy zastavila až v Mikulově, kde byl posléze dojednán předběžný mír a zabráněno obsazení habsburské metropole.

Dobový plán bitvy u Hradce Králové, 3. července 1866. Mapová sbírka, Historický ústav AV ČR. Prohlédnout mapu

Literatura

Kolektiv autorů: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526–1918. Praha 2003;
Bělina, P. – Fučík, J. Válka 1866. Praha – Litomyšl, 2005;
Kotulán, J. – Uhlíř, D. (eds.) Evropa 1805. Brno 2006;
Raková, S. – Lequesne, Ch. (eds.): Jakou Evropu ohlašovala bitva u Slavkova?. Praha 2006;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.


Creative Commons License
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

X
L