Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte, prosím, zařízení s šířkou displeje větší než 1200 px. Nabízí-li mobilní prohlížeč možnost zobrazení pro počítač, doporučujeme ho využít.
Válečné konflikty a jejich důsledky – 2. světová válka

Československé bojové jednotky ve druhé světové válce

Po mnichovském diktátu 30. září 1938 a zvláště po 14. březnu 1939 českoslovenští občané opouštěli svoji zemi s cílem bojovat za její svobodu a obnovení za hranicemi. Základnu pro naplnění těchto cílů tvořily nadále fungující čs. vyslanectví, a to zvláště ve Francii, kde 2. září 1939 bylo dosaženo dohody o vzniku československé armády. Její vojáci po celou válku bojovali proti Německé říši a jejím satelitům na straně Spojenců na třech kontinentech. Čs. vojsko válčilo proti nacistům v Polsku a v samostatných čs. i zahraničních jednotkách zvláště ve Francii, Velké Británii, na území Palestiny a Sovětského svazu. Ztráty v boji a v důsledku nacistických represí se odhadují na 12 až 15 000 čs. vojáků.

V čele československých odbojových aktivit v zahraničí stál od října 1938 Edvard Beneš, jenž si uvědomoval význam čs. vojáků. Prezident v rozhovoru s čs. letci (zleva) gen. Karlem Janouškem, velitelem československých leteckých jednotek v Royal Air Force, a pplk. let. Jaroslavem Hladěm, velitelem 312. československé stíhací perutě RAF 20. září 1944. Národní archiv Praha

Literatura

Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Slovenské národní povstání (SNP)

SNP ve dnech 29. srpna až 27. října 1944 bylo výsledkem vnitřního vývoje na Slovensku od r. 1939 a bezprostředních příprav domácího demokratického odboje dle pokynů čs. exilové vlády v Londýně a komunistického odboje, plnícího příkazy čs. komunistů v Moskvě. Bezprostředním podnětem k SNP se stala okupace německou armádou 29. srpna 1944. V Banské Bystrici se soustředilo politické vedení a vojenské velení hlavní ozbrojené síly 1. československé armády na Slovensku v čele s generály J. Golianem a R. Viestem, čítající 60 tisíc vojáků a 18 tisíc partyzánů. Nejtěžší boje se odehrály u Strečna, Martina – Vrútek, Čremošného, Ružomberku, Telgártu, na horní Nitře, u Hronské Dúbravy, Badína a Banské Štiavnice.

Nástup povstaleckých vojáků 1. čs. armády na Slovenku na pozice v Malé Fatře 31. srpna 1944. Národní archiv Praha

Literatura

Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Osvobození Československa 1945

Vývoj na válečných frontách v polovině r. 1944 a dohody mocností protihitlerovské koalice vedly k rozhodnutí osvobozovat Československo od východu Rudou armádou spolu s jednotkami československého, rumunského a polského vojska. Od září 1944 do konce roku 1944 se postupně uskutečnily zásadní vojenské operace počínajíc karpatsko ­ dukelskou, užhorodskou, ondavskou, osvobozením jižních oblastí Slovenska, dále západokarpatskou, středoslovenskou, ostravskou, bratislavsko ­ brněnskou a pražskou, jež 11. května 1945 završila osvobození Československa. Ze západního směru postoupili na předem dohodnutou demarkační linii vojáci 3. americké armády a osvobodili část západních a jižních Čech.

Dne 6. října 1944 překročila vojska 38. divize Rudé armády, spolu s prvními jednotkami 1. čs. armádního sboru v SSSR, státní hranici republiky. Koncem října se však podařilo německým vojskům potlačit povstaleckou armádu na středním Slovensku, a karpatsko-dukelská operace se proto zastavila. Vojenský historický archiv Praha

Tanky Rudé armády v osvobozené Praze 9. května 1945. Vojenský historický archiv Praha

Příslušníci 1. a 4. rumunské armády se významně podíleli na osvobozování Slovenska a Moravy. Vojenský historický archiv Praha

Vojáci 2. polské armády, osvoboditelé Měníka v květnu 1945. Vojenský historický archiv Praha

Literatura

Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Postup amerických jednotek v západních Čechách

Podle stvrzené americko-sovětské demarkační linie postupovaly V. a XII. sbor 3. americké armády gen. G. S. Pattona při osvobozování Československa: 18. dubna 1945 vstoupili první američtí vojáci do Hranic v Čechách v Ašském výběžku a v následujících dnech po těžkých bojích osvobodili 20. dubna Aš a o šest dní později Cheb. Dále postupovali jihovýchodně za bojů v čs. hraničních hvozdech. Nejtěžší bitva proběhla o ovládnutí Všerubského průsmyku a 5. května osvobodili území na čáře Planá u Mariánských lázní – Klatovy. Den na to vstoupili do Plzně. Současně 6. a 7. května 1945 pokračovaly boje za dosažení zbývající dohodnuté demarkační linie podél železniční trati Horní Dvořiště, Velešín a České Budějovice.

Americká armáda 5. května 1945 při osvobozování Plzně. Vojenský historický archiv Praha

Literatura

Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

X
L